Kvantová teleportace
Pro tento modul Qiskit in Classrooms musí mít studenti funkční prostředí Pythonu s nainstalovanými následujícími balíčky:
qiskitv2.1.0 nebo novějšíqiskit-ibm-runtimev0.40.1 nebo novějšíqiskit-aerv0.17.0 nebo novějšíqiskit.visualizationnumpypylatexenc
Informace o nastavení a instalaci výše uvedených balíčků najdeš v průvodci Instalace Qiskitu. Abys mohl/a spouštět úlohy na skutečných kvantových počítačích, budeš si muset vytvořit účet u IBM Quantum® podle kroků popsaných v průvodci Nastavení účtu IBM Cloud.
Tento modul byl otestován a spotřeboval 14 sekund QPU času. Jedná se pouze o odhad. Skutečná spotřeba se může lišit.
# Added by doQumentation — required packages for this notebook
!pip install -q numpy qiskit qiskit-aer qiskit-ibm-runtime
# Uncomment and modify this line as needed to install dependencies
#!pip install 'qiskit>=2.1.0' 'qiskit-ibm-runtime>=0.40.1' 'qiskit-aer>=0.17.0' 'numpy' 'pylatexenc'
Podívej se na průvodní výklad modulu od Dr. Katie McCormick níže, nebo klikni sem a sleduj jej na YouTube.
Úvod a základní pojmy
Kvantová teleportace je technika v kvantové fyzice, která umožňuje přenos kvantové informace z jednoho místa na druhé, aniž by se fyzicky pohybovaly částice. Na rozdíl od sci-fi konceptu teleportace tento proces nezahrnuje transport hmoty. Místo toho se opírá o princip kvantového provázání, při němž jsou dvě částice vzájemně propojeny bez ohledu na vzdálenost. Prostřednictvím série přesných měření a klasické komunikace lze kvantový stav jedné částice znovu vytvořit v jiné částici na vzdáleném místě, čímž se kvantová informace efektivně „teleportuje". V tomto modulu uvidíme, jak to funguje matematicky, a pak implementujeme kvantovou teleportaci na skutečném kvantovém počítači. Úvod zde bude stručný; pro více zázemí o kvantové informaci a podrobnější vysvětlení teleportace doporučujeme kurz Johna Watrouse Základy kvantové informace, a zejména část o Teleportaci.
Klasické bity mohou nabývat stavů 0 nebo 1. Kvantové bity (qubity) mohou nabývat kvantových stavů označených a a také jejich lineárních kombinací, tzv. „superpozicí", jako je , kde a Přestože stavy mohou existovat v této superpozici, měření stavu ho „zhroutí" buď do stavu , nebo . Parametry a souvisejí s pravděpodobností každého výsledku měření podle
Z toho plyne podmínka
Dalším klíčovým rysem je, že kvantové bity mohou být „provázány", což znamená, že měření jednoho qubitu může ovlivnit výsledek měření jiného, provázaného qubitu. Pochopit, čím se provázání liší od pouhých klasických korelací, je trochu složité. Nejprve si vysvětlíme notaci. Nazvěme dva qubity patřící příteli 0 (Alici) a příteli 1 (Bobovi), přičemž každý je ve stavu
nebo
zkráceně jen
Všimni si, že qubit s nejnižším číslem (nebo písmenem) je nejvíce vpravo. Jde o konvenci zvanou notace „little-endian", která se používá v celém Qiskitu. Pokud je dvouqubitový stav přátel a oni změří stav svých příslušných qubitů, každý z nich najde 0. Podobně pokud by qubity byly ve stavu , každé jejich měření by dalo výsledek 1. To se nijak neliší od klasického případu. V kvantovém počítání ale můžeme toto zkombinovat se superpozicí a získat stavy jako
Ve stavu jako je tento není ještě známo, ani přírodou určeno, zda mají Alice a Bob qubity ve stavu 0 nebo 1, přesto víme, že naměří stejný stav svého qubitu. Pokud například Bob změří svůj qubit a najde stav , jediná možnost, jak k tomu mohlo dojít, je, že měření zhroutilo dvouqubitový stav do jednoho ze dvou možných stavů, konkrétně do . Tím je qubit Alice také ve stavu .
Provázání qubitů tímto způsobem nevyžaduje, aby qubity zůstaly fyzicky blízko sebe. Jinými slovy, můžeme qubity provázat, pak je od sebe vzdálit na velkou vzdálenost a použít jejich provázání k přenosu informace. Provázaný stav jako výše popsaný je základní jednotkou provázání a někdy se označuje jako „e-bit" — jeden bit provázání. Tyto e-bity lze považovat za zdroje v kvantové komunikaci, protože každý e-bit sdílený mezi vzdálenými partnery lze použít, jak zde popisujeme, k přenosu informace z jednoho místa na druhé.
První myšlenka, která mnohým při prvním setkání s tímto tématem napadne, se týká porušení relativity: lze to použít k přenosu informace rychleji než světlo? Rozhodně se neptej a ptej se dál na vědecká pravidla, ale bohužel to nám neumožní přenášet informace rychleji než světlo, z důvodů, které v průběhu tohoto modulu budou jasné. Spoiler: úžasně to NENÍ způsobeno rychlostí šíření tohoto zhroucení, které se zdá probíhat rychleji než světlo [1]. Začínáme se dvěma spolupracovníky Alicí a Bobem, kteří jsou zpočátku na stejném místě a mohou společně pracovat se stejnými qubity. Tito spolupracovníci provážou své qubity. Pak se rozdělí na dvě různá geografická místa a vezmou s sebou příslušné qubity. Alice pak získá kvantovou informaci na novém qubitu Q. Nepředpokládáme nic o informaci na Q. Stav Q mohl být tajný, neznámý pro Alici; mohl být neznámý všem. Ale Alice dostane za úkol přenést informaci na Q k Bobovi. To provede pomocí kvantové teleportace.
K tomu budeme potřebovat znát některé kvantové operace neboli „hradla".
Kvantové operátory (hradla)
Tuto sekci klidně přeskoč, pokud již kvantová hradla znáš. Pokud chceš těmto hradlům lépe porozumět, podívej se na Základy kvantové informace, zejména na první dvě lekce, na IBM Quantum Learning.
Pro tento teleportační protokol budeme primárně používat dva typy kvantových hradel: Hadamardovo hradlo a hradlo CNOT. Menší roli sehrají ještě: hradlo , hradlo a hradlo SWAP.
Tento modul lze dokončit s velmi omezenými znalostmi lineární algebry, ale někdy může být vizualizace kvantově-mechanických hradel pomocí matic a vektorů užitečná. Proto zde uvádíme maticové/vektorové formy kvantových hradel/stavů.
Stavy, které jsme již představili, jsou zvoleny (částečně konvencí a částečně omezením) tak, aby měly vektorové formy:
Libovolný stav lze pak zapsat jako
Existuje určitá volnost v tom, jak notaci rozšířit na stavy více qubitů, ale níže uvedená volba je poměrně standardní:
S touto vektorovou notací na paměti můžeme představit potřebná kvantová hradla, jejich účinky na kvantové stavy a jejich maticové formy.
Hadamardovo hradlo H: Vytváří superpozici. Jednoqubitové hradlo.
Obvod s Hadamardovým hradlem se vytvoří takto:
from qiskit import QuantumCircuit
qc = QuantumCircuit(1)
qc.h(0)
qc.draw("mpl")
Hradlo CNOT (řízený NOT): Toto hradlo používá dva qubity: řídící a cílový. Zkontroluje stav řídícího qubitu, který se nemění. Pokud je však řídící qubit ve stavu , hradlo změní stav cílového qubitu; pokud je řídící qubit ve stavu , nedochází k žádné změně. V níže uvedené notaci předpokládáme, že qubit (nejpravější qubit) je řídící a qubit (nejlevější qubit) je cílový. Níže se používá notace
Někdy se CNOT píše bez explicitního pořadí řídícího a cílového qubitu. V kódu nebo v diagramech obvodů ale taková nejednoznačnost neexistuje.
Hradlo CNOT vypadá v obvodu trochu jinak, protože vyžaduje dva qubity. Takto se implementuje:
qc = QuantumCircuit(2)
qc.cx(0, 1)
qc.draw("mpl")
Ověř si porozumění
Přečti si otázku níže, zamysli se nad odpovědí a pak kliknutím na trojúhelník zobraz řešení.
Většina hradel má v Qiskitu stejnou maticovou formu jako kdekoliv jinde. Ale hradlo CNOT působí na dva qubity, a tak se najednou stane problémem pořadí qubitů. Texty, které řadí qubity jako , budou ukazovat jinou maticovou formu svých hradel CNOT. Ověř explicitním maticovým násobením, že výše uvedená matice CNOT má správné působení na stav
Odpověď:
Hradlo : Ekvivalent operace NOT. Jednoqubitové hradlo.
V Qiskitu vypadá vytvoření obvodu s hradlem takto:
qc = QuantumCircuit(1)
qc.x(0)
qc.draw("mpl")
Hradlo : Přidá ke stavu „fázi" (prefaktor, který v případě vlastních stavů Z, a , nabývá hodnoty 1, resp. -1). Jednoqubitové hradlo.
V Qiskitu vypadá vytvoření obvodu s hradlem takto:
qc = QuantumCircuit(1)
qc.z(0)
qc.draw("mpl")
Teorie
Pojďme si matematicky popsat protokol kvantové teleportace. V další části pak tento postup realizujeme na kvantovém počítači.
Alice a Bob prováží své qubity: Na začátku jsou qubit Alice a qubit Boba každý zvlášť ve stavu (rozumný předpoklad a zároveň správná inicializace pro kvantové počítače IBM®). Toto můžeme zapsat jako nebo jednoduše jako . Vypočítejme, co se stane, když Alice a Bob použijí Hadamardovo hradlo na qubit Alice a poté hradlo CNOT s qubitem Alice jako řídícím a qubitem Boba jako cílovým:
Všimni si, že nyní jsou qubity Alice a Boba provázány. Přestože ještě není přírodou určeno, zda jsou oba jejich qubity ve stavu nebo